Exekuční slovník

Exekuce

Státem povolený způsob vynucení povinnosti, kterou povinný (dlužník) nesplnil dobrovolně. Nejčastěji se jedná o vymožení peněžitého nebo nepeněžitého plnění od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele). Exekuce je prováděna v rámci exekučního řízení, a to dle státem stanovených pravidel. Právě ta odlišují exekuci od vymahačských služeb.

Exekuční řízení

Druh občanského soudního řízení, v rámci něhož jsou na základě exekučního titulu vymáhány povinnosti, které dlužník nesplnil dobrovolně. Exekuční řízení je zahájeno na návrh věřitele.

Exekuční titul

Listina, na základě které je možné vést exekuci. Exekuční titul přiznává věřiteli nějaké právo vůči dlužníkovi a na jeho základě se věřitel obrací na exekutora a navrhuje zahájení procesu exekučního řízení. Exekučním titulem bývá rozsudek, platební rozkaz, usnesení, rozhodnutí správních orgánů apod.

Exekuční řád

Právní předpis upravující postavení a činnost soudních exekutorů, provádění exekucí a související oblasti. V celém znění zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

Exekuční soud

Okresní soud, který vydává pověření k provedení exekuce.